Rozlehlé území Indie, zasahující v nadmořských výškách od mořské hladiny až k osmitisícovým vrcholům, vykazuje řadu klimatických extrémů.
Podnebí celého subkontinentu zásadně ovlivňuje Indický oceán. Z něho nastupují od konce května na pevninu monzunové deště (červen-září), které postupují k severu a zarazí se až o vysokou bariéru himálajských hřebenů. Monzunové období trvá do září, kdy monzunové deště postupně slábnou. Nástup a ústup monzunu se samozřejmě rok od roku mírně liší. V červenci dosahují měsíční srážky v pobřežní Goa 800 mm, zatímco ve vnitrozemském Dillí necelých 200 mm.
Podzim (říjen-listopad) je velmi příhodným obdobím pro cestování, protože v Indii neprší, a počasí je stabilní. V nížinách je sice horko, ale přijatelné. Monzunové deště navíc vyčistily vzduch od prachových částic a dohlednost bývá velmi dobrá. Vyjímku tvoří stát Tamilnád v jižní Indii, který si absenci letního období dešťů vynahrazuje 
regionálním monzunem, jenž přichází v říjnu a listopadu z Bengálského zálivu – vyšší srážky jsou v těchto měsících i v jihoindické Kérale. V některých letech na podzim zaútočí na východní pobřeží Indie mohutný tropický cyklon doprovázený přívalovým deštěm a větrnou smrští (cyklon Phailin v říjnu 2013 měl průměr přes 1000 km).
Zimní noci (prosinec-leden) jsou v indickém vnitrozemí trochu chladné, přes den je příjemně (noční průměry v Dillí kolem 7°C, denní kolem 22°C), na pobřeží je tepleji (v Bombaji v lednu 19°C v noci, 28°C ve dne). I toto období je celkem vhodné pro cesty, srážky jsou v nížině zanedbatelné. V himálajské oblasti na severu je s rostoucí nadmořskou výškou čím dál drsnější klima: zimní teploty v kašmírském Šrínagaru (1700 m n.m.) padají v zimě mírně pod nulu (průměrná noční teplota v lednu) na -2°C, zatímco v Lehu v Ladákhu (3170 m n.m.) na -14 °C.
Jaro je v Indii po podzimu druhou nejoblíbenější turistickou sezónou, zejména měsíce únor-březen. Teplotní rozdíly mezi vnitrozemím a pobřeží oceánu se zmenšují, počasí je bez srážek a stabilní. Noční i denní teploty postupně narůstají. V dubnu už vykazují denní průměrné teploty hodnot kolem 35°C, příroda je v nezavlažovaných oblastech i na náhorních plošinách Dekkánu vyprahlá a cestování je úmorné. Ve vnitrozemí klesá vlhkost vzduchu až na 20 % (Díllí v dubnu) a vedro stále roste až do příchodu monzunu (denní průměr v květnu v Dillí je 41°C). V tomto období je nejlepší z indických nížin „utéct“ do horských středisek (tzv. hill stations, řadu z nich pro své zaměstnance kdysi budovala anglická koloniální správa), v nichž je mnohem příjemnější klima (ve Šrínagaru v květnu denní průměr 24°C).